Úzkokolejka za Rumištěm

Dvouposchoďová budova ve dvorním traktu domu Rumiště 7 je zřejmě jedním z pozůstatků desítek brněnských textilek po obou březích Svitavského náhonu. Dvůr Rumiště 7 patřil již v roce 1850 barevně Wilhelm Georg Van den Bruch a Mathias Donheimer, tedy provozu značně náročnému na vodu. Vedlejší dvůr Rumiště 5 využívaly firmy Adolf Franz Schmal a později Felix Bochner pro výrobu vlněného zboží. Dvory byly propojeny a pila zde byla vybudována zřejmě až po 2. světové válce.

Krátká manipulační drážka tvořená trojicí rovnoběžných kolejí vycházejících z vrat budovy bývalé textilky a pozdější pily sloužila nejpozději od 60. let 20. století v bloku mezi ulicemi Rumiště, Mlýnská, Štěpánská a Křenová v Brně.

Historie

Po 2. světové válce byla ve dvorním traktu poslepovaných bývalých textilek na pravém břehu Svitavského náhonu, který v této části toku tehdy ještě nebyl zakanalizován vybudována pila (její silo na piliny je ze zastávky Vlhká vidět dodnes). Pro dopravu dřeva ke katru umístěnému uvnitř jedné z patrových budov bývalých textilek Wilhelm Georg Van den Bruch a Mathias Donheimer byla vystavěna úzkokolejka počínající takřka na břehu náhonu a končící uvnitř budovy s katrem. Pila ukončila svůj provoz zřejmě před rokem 1990 a od té doby je drážka bez využití.

Popis

Drážka se skládá ze tří navzájem disjunktních kolejí rozchodu 600 mm o proměnné délce, z nichž nejdelší, prostřední kolej dosahovala délky až 18 m. Nejvýchodnější kolej je ve srovnání se dvěma západnějšími provedena z nápadně mohutnějších kolejnic a je možné, že byla vybudována dodatečně. V roce 2020 byly všechny tři koleje na svém místě a prostor byl využíván jako parkovací plocha pro užitková vozidla.

Přestože to nelze vyloučit, je výskyt úzkokolejných drážek v textilních továrnách spíše vzácností. Přímý směr koleje a její poloha uprostřed vrat naopak jasně napovídá, že šlo o kolej zajišťující rovnoběžný přísun řeziva ke katru.

Dnes je místo obvykle zaplněno materiálem, odpadem nebo alespoň zaparkovanými auty.

Obdobná kolej vede rovněž ze sousedních vrat.

Třetí, nejvýchodnější kolej vykukuje zpod nákladního auta. Nejen zde převzala funkci úzkokolejek vozidla s gumovými koly.

Zdroje

1. Ryšková, M., Mertová, P.: Kulturní dědictví brněnského vlnařského průmyslu. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě. Ostrava 2014. ISBN: 978-80-85034-81-3.